Z vyhukané holky bezpečákem

Pokud jste si už přečetli „Můj příběh“ víte, že moje cesta k tomu stát se profesionálem v oblasti BOZP nebyla přímá ani promyšlená. Ale zvládla jsem to, a proto se vám dnes nebojím nabídnout své rady a zkušenosti. Ráda vám pomohu poprat se s otázkami a nástrahami v oblasti bezpečností práce ve vašich začátcích nebo nejasnostech i přesto, že už třeba patříte mezi zkušené a ostřílené techniky. Zároveň bych vám s vámi ráda sdílela své zkušenosti a načerpala inspiraci a poučení z těch vašich.

Pěkně od začátku

 Tak se Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského stala na čtyři roky mým druhým domovem a chemie ve spojení s ochranou životního prostředí mi již naznačovala budoucí směr.

Po střední škole jsem absolvovala Vysokou školu báňskou – technickou univerzitu v Ostravě a to opět se zaměřením na chemii a ochranu životního prostředí. Nastala otázka „co dál“? Nechtěla jsem být zavřená den co den v laboratoři mezi zkumavkami a dělat pořád stejné laboratorní úkony. A tak ještě před koncem vysoké školy mi bylo jasné, že bude pro mě příjemnější věnovat se ochraně životního prostředí – ekologii.

Prosím nepředstavujte si člověka přivázaného ke stromu řetězem (byť i ti mají své poslání). Moje kariéra začala v resortní organizaci ministerstva životního prostředí na pozici juniora specialisty odpadového hospodářství. Toto zaměstnání pro mě bylo zlomové, protože jsem se hned od začátku naučila chápat legislativu, pojmy a systémy nejen ve státní správě.

Poté jsem zamířila do strojírenství velké nadnárodní společnosti na pozici ekologa. V této společnosti již panoval trend spojování oblastí, jako je ekologie, bezpečnost, požární ochrana atd. Byla jsem tedy součástí oddělení, které je dnes známé jako HSE nebo také EHS – environment, health and safety. A právě díky tomu, se pro mě bezpečnost práce začala stávat víc a víc nutnější, protože práce v jednotlivých oblastech se prolínala. Mou hlavní náplní práce byla ekologie a bylo to náročné, jelikož bylo potřeba zanedbaný systém celý vystavět znovu. Nicméně za 5 let mého působení v této společnosti, jsem se naučila a pochopila základy bezpečnosti jako např. objasňování příčin a okolností pracovních úrazů, provádění provozních kontrol, rozmanité statistiky apod.

Naprostý zlom nastal při nástupu do mého zatím posledního zaměstnání, kdy mi bylo nabídnuto místo ekologa a bezpečnostního technika v jednom. Sice jsem malé zkušenosti měla, ale kdybych věděla, co mě čeká, že nebudu mít k sobě žádného zkušenějšího kolegu a bezpečnost práce a ochrana životního prostředí je v polorozpadu, tak bych zaměstnání nepřijala. Říkám si, že někdy je opravdu lepší nevědět. Tohle rčení, ale na BOZP neaplikujte. Tohle, ale byla výzva a já ji přijala!

V současnosti pracuji ve strojírenské společnosti, která zaměstnává téměř 500 kmenových zaměstnanců a cca 150 externích a o rutině nemůže být ani řeč. Jsem zodpovědná za oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochranu životního prostředí, požární ochranu a v neposlední řadě taky za certifikované systémy ISO 14001 (EMS) a ISO 45001 (BOZP). Načerpala jsem zde snad všechny možné zkušenosti, jaké jsem načerpat mohla. Ať už je tím myšleno opětovné vybudování systému, komunikace nebo řešení provozních problémů, naučila jsem se, že věta „tohle se stát určitě nemůže“ neplatí a nikdy opravdu nikdy na ni nespoléhejte.

Na závěr bych si dovolila uvést nejdůležitější odborná osvědčení, která jsem doposud získala:

• odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle zákona č. 309/2006 Sb., v platném znění
• technik požární ochrany dle zákona č. 133/1985 Sb., v platném znění
• interní auditor systémů ISO 14001 a ISO 45001